Chodím sem a tam…

Píseň Pozoruji jsem si napsala pro harmoniku jako jednu z prvních. První akordeon jsem dostala k osmnáctinám. Protože jsem už hrála na piano, stačilo „jen“ zvládnout basové knoflíky a měch. Uf. A pozorovací píseň byla na světě.

Vždycky se mi líbila francouzština a nelíbilo se mi v písních odhalovat příliš sebe sama, a tak byly moje první písňové pokusy často psány směsicí různých jazyků, jen aby jim posluchač co nejmíň rozuměl. Textu přímo této písně jsem dokonce při jeho psaní úplně nerozuměla ani já, ale jak šel čas, vypozorovala jsem, že její plné prožití přišlo až o pár let později. Mívám někdy takový pocit, jako by všechna hudba už visela kdesi v meziprostoru a člověk ji při psaní na papír jen zachytával.

Za to, že se k vám tyhle noty mohly dostat, však vděčíte ještě někomu dalšímu. Já technické stránce hudby a všelijakým programům příliš neholduji. Petra ano. Seznámily jsme se v autě cestou na harmonikářský kurz v únoru 2014. Vyprávěla jsem spolucestujícím o čerstvých zážitcích z učení zpěvu, kterému jsem se začala věnovat. Na zpáteční cestě, když jsem se probudila v Praze, se mě Petra zeptala, jestli by ke mně nemohla zajít na hodinu. Po několika lekcích se chtěla naučit nějakou moji píseň. A příští hodinu jen tak mimochodem vytáhla z tašky noty. Že ji prostě baví psát! Měla jsem radost, já bych to tak pěkně nedokázala. Je to radost, když se programátoři nebo jiní technicky zdatní jedinci věnují hudbě. To mě baví. Že se každý může najít v tom, co mu sedne! (A mimochodem, Pétě to zpívání jde taky čím dál líp :-))

text písničky:

chodím sem a tam
po ulici plné nářků
stojí tam tak drze sám
nevidí
neslyší
jářku

j’observe le temps
suis désolée de ta lettre
Dieu n’est pas savant
c’est ce qu’on apelle être

tu sens le soleil au ciel
couteau aigu
doux comme le miel
tu le sens
comme la vie est belle

tu vois les hommes
allant dans les rues
le vent se lève
il fait de bruit
il prend le toit
il apporte la nuit

stojím tu a stojím tam
na pavučince jemné
pod sebe se nekoukám
je tam světlo temné

j’observe les gens
ne ferme pas la fenêtre
leur Dieu n’est pas savant
c’est ce qu’on apelle être

tu sens le soleil…

překlad:

chodím sem a tam
po ulici plné nářků
stojí tam tak drze sám
nevidí
neslyší
jářku

pozoruji počasí
smutek z dopisu
Bůh není vědoucí
tomu říkáme bytí

cítíš slunce
ostrý nůž
sladký jako med
cítíš
jak je život krásný

vidíš lidi
v ulicích

vítr se zvedá
je hlučný
bere střechu
noc přináší

stojím tu a stojím tam
na pavučince jemné
pod sebe se nekoukám
je tam světlo temné

pozoruji kolemjdoucí
nezavírej okno
jejich Bůh není vědoucí
tomu říkáme bytí

cítíš slunce…

autorka písničky, text článku | Eliška Sýkorová
noty | Petra Kalinová
publikováno 5. 5. 2014