Sunday Smile
Nestává se mi to často, tak jednou za rok. Přijde to náhodou, žádné hledání, najednou to ke mně přijde – muzika, kterou chci slyšet pořád dokola. Nemůžu se ji nabažit…
A to se mi stalo se Zachem Codonem a jeho kapelou Beirut. Myslím, že jsem byl poprvé uchvácen videem k písničce Nantes, tak pět let dozadu to bude: hluk ulice, jdoucí akordeonista, bubnování na popelnice, Zachova rozmáchlá gesta a jeho zajímavě zvláštní zpěv. Frajírek, to zase jo. Ale hodně dobrej, vykašlal se na školu, pocestoval po Balkáně a začal hrát s kapelou po světě!
Nantes si zatím netroufám zpracovat do not, mám k písničce citový vztah. Takže se vrhneme na Sunday Smile. Nic těžkého, čtyři akordy pořád dokola a vydržet tři a půl minuty. Dá se na takovém harmonickém základu udělat celá písnička? A jaká pěkná, podívejte a poslechněte si.
Pomalá učební nahrávka
Nebo by někdo raději chtěl studiovou nahrávku z alba The Flying Club Cup?
anglický text:
A Sunday Smile
All I want is the best for our lives
my dear
And you know my wishes are sincere
What’s to say, all the days I cannot bear
A Sunday smile, we wore it for a while
And at cemetery mile we paused and sang
A Sunday smile, we wore it for a while
And at cemetery mile we paused and sang
About a Sunday smile, and we felt clean
We burnt to the ground, left a view to admire
Buildings aside, church of white
We burnt to the ground, left a grave to admire
Hills reach for the sky, reach the church of white
A Sunday smile, we wore it for a while
And at cemetery mile we paused and sang
A Sunday smile, we wore it for a while
And at cemetery mile we paused and sang
About a Sunday smile, and we felt clean
volný překlad:
Nedělní úsměv
Všechno, co chci, je pro náš život to nejlepší, má milá
A ty víš, že svoje přání myslím vážně
Co říct, všechny ty dny, které nejdou snést
Nedělní úsměv, chvíli jsme ho měli na tváři
a u hřbitova jsme se zastavili a zazpívali si
Nedělní úsměv, chvíli jsme ho měli na tváři
a u hřbitova jsme se zastavili a zazpívali si
o nedělním úsměvu a cítili se čistí
Shořeli jsme až k zemi a opustili obdivuhodný výhled
Budovy po stranách, bělostný kostel
Shořeli jsme až k zemi a opustili obdivuhodný hrob
Kopce sahají do nebe, dosahují na bílý kostel
Nedělní úsměv, chvíli jsme ho měli na tváři
a u hřbitova jsme se zastavili a zazpívali si
Nedělní úsměv, chvíli jsme ho měli na tváři
a u hřbitova jsme se zastavili a zazpívali si
o nedělním úsměvu a cítili se čistí
mecenáš článku | Dan Jakeš
noty, učební nahrávka, text článku | Jindra Kelíšek
překlad textu písně | Háta Kreisinger Komňacká
publikováno v neděli 5. 1. 2014