Probuďte klávesy a knoflíky k životu

Probuďte klávesy a knoflíky k životu

Jak jsem se málem stal vegetariánem

Pokapu citrónovou šťávou, nožem odkrojím, láskyplně vložím do úst a velmi pomalu žvýkám. Vepřový řízek si vychutnávám sousto po soustu. Prokládám žluťoučkými kulaťoučkými bramborami s petrželkou v rozpuštěném másle…

Ale co to? Gurmánskou blaženost rozetne bláznivá předehra jedné ze Skoumalových písní.

 

Nejistě se rozhlížím, jsem sám, nikdo mě nevidí, odkud přišla ta píseň? Kdo a co se mi pokouší říct? Sám Skoumal? Na talíři mám ještě víc jak půlku řízku… Kolik už jsem takhle snědl prasat? A co když jedno z nich mělo křídla? Co když to bylo právě to moje prase, které by mě odneslo do oblak?

Neodbytné myšlenky mi víří v hlavě, řízek a brambory stydnou. Bezděčně vyťukávám rytmus písničky vidličkou o okraj talíře. A jak myslíte, že to s tím nedojedeným řízkem nakonec dopadlo?

Pomalá učební nahrávka

Živá nahrávka se zpěvem

Kdo se s písničkou nechce trápit, vyhodí ty divný zmenšený akordy. Předehra a dohra se taky nemusí hrát.

 

autor článku | Jindra Kelíšek
publikováno 19. 6. 2017